V šálčí a podšálčí

Ve výšinách porcelánů utopie klid,
břitký jas, jenž v mořích zlata hada hledá…

Při spojení cinkot a úprk zběsilý -
v patách maska bledá v opojení mléčném..

Ve výšinách orlů křik a bělí oblačné,
šperk měst na úbočí šálčí nahotou sálá.

Stín kořání se vilní s bělobou, požírá obrubí
a v podšálčí panuje rozkaz mlčet…

Navečer dne setby nostalgicky odplétají lan,
lid v zádech shrbený sklízí slz marných…

Perutě labutí silou kypící povznesou sen
a podšálčí toužebně volností prahne…