Toulky vánku s větrem

Toulky vánku s větrem

Vítr tančil se stébly luční trávy,

hrál si s vánkem, rozmotával pavučinky.

Spolu byli šťastni, ožívali všedními rány,

těmi, vonících půvabem bezinky.

-•¤•-

Léto rozprchlo se dálavami kraje,

nadechli se a splynuli do jedné chutě.

Seno šustilo, spojilo notu k notě, melodicky větrem vlaje,

za to čas ustal, lebedil si a přemítal o životě.

-•¤•-

Lukami dál vítr s vánkem uháněl,

stoupali příkrým svahem k tajuplnému lesu.

Smrk s dubem nehnutě, vroucně k nebi vzhlížel,

vypařujícím kapkám zamávali, přinesly jim spásu.