noc voněla deštěm
a ještě něčím
nevím čím
ještě něčím tajemným
pak ticho proťal proud
myriády jisker
zlý nabraly směr
a udeřily do žeber
s praskáním je vzala tma
do propastné náruče
srdce skoro netluče
plné krve a už netluče
První sloka velmi optimistická a do dalších je vetkán smutek. Tak kéž smutek je jen v básni, nikoliv v životě. Přeji klidný večer.
26.06.2021 20:17:52 | mkinka
Děkuji. Bohužel mám teď smutek i v životě, tedy hlavně v životě.
27.06.2021 07:40:15 | kvaj
Vystihl jsi to celkem dobře, hlavně ta poslední část je opravdu dobře napsaná.
26.06.2021 16:01:20 | Ray Magini