Bludička

Někde na okraji
zbloudilá
jak bludičky už někdy bývají
přiběhla
vzpomínka košilatá
jen tak
a bosa

Marně se snažím probudit
bezmoc mě ke snu poutá
a tak se nechávám vést

Jak motýl je lehká
když říká poběž
a rozevlátými vlasy
občas mne na tvářích pošimrá
svou nevinnou něžností..

Vede mne po břehu
Řeka je jímavá hrou svých vln
Ač říkala,že mává na převozníka
Na pozdrav mává labutím
a já s ní
Oba se chvílemi ztrácíme
ale pak se mi opět vrací
a vezme mě za ruku

Všechno je jako nějaký příjemný film
odvíjí obrazy podivné pouti
a když loď konečně ke břehu přirazí
vyběhne se mnou ke přídi
Tam těšíme se z větru i vln
i zástupu lidí
jen tak na pozdrav mávajících

Úsměvem vítám se s bludičkou
je jen tak
a když mne pak obejme
procitám
a ona není......
jen teplo zůstáva mi z její dlaně
a mandlová esence jejích úst
.......na mých rtech ...