Tajemství

Jednou o zlé noci
Vidinu jsem měla
Rodinu sundat od zlé moci
Tak jak by to nemělo.

Jak zachránit, jen jeden způsob
Budu muset nahlédnout do malých útrob.
Sám nejvyšší panovník vidí spoustu osob
Jen moje vyčnívá.

"Což pak se zde zjevuješ milá damo.
Však zamítla si mé ano.
Odpověď si si snad rozmyslela?
Abys mi tu neomdlela. Hanbou! Jak si tvrdila."

"Rodinu osvobodit od tvé moci chci.
Splnit tvůj úkol musím..
Na jednu noc jsem tedy tvá.
Pak navždy už zmizí tvář má."

Pro dobro splnit musím.
Potkat o půlnoci se s ním musím.
Do své komnaty mě vede,
Na místo, kde mě svede.

Šaty už jsou dole, spodnička zbývá.
Radši nevnímám to, koukám tam kde pavučina bývá.
Lanem váže mě k posteli,
Prý abych neutekla.

Právě spojili se naše těla
Tak jak jsem svolila.
Nepřestává, pokračuje
Tělo v křečích bojuje.

Po celé noci vzhůru,
Nedokážu pořádně odejít.
S rodinou mám se sejít.
Rodina jest volná navždy.

Tohle panství nikdy neuvidí tváře naše,
Už nikdy ani vaše.
Rodina neví co splnit jsem musela
A nerada bych, aby to věděla.

Následující dny do konce života přežívám
Na lidi jinýma očima se dívám.
Zvířata jest jediný můj kontakt
Abych nemusela skočit na železniční trať.