Mít
Mít
Mít s jednou
Co doma nebaví
Úsměv její
Duši mou pohladí.
Polibek
Z vnitřku ten žár.
Teplo
Do ní Bůh dal.
Věřím
Ve všem jí víc.
Bez nì
Je všechno jak nic.
~
~ ☆ ~
~
Kouzelná studánko
žízeň mám.
Pro vodu v poušti
Půjdu i sám.
Komentáře (4)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
ten konec je lahodný....
jen doufám, že poslední dvě básně nejsou o nevěře...???
29.06.2021 09:10:07 | Sonnador
Ano, chuť a touha žít naplno, s někým, kdo toho druheho chape, o volnosti mit pocity, o volnosti radostí... . Ano, je to nevěra, ano miluji jinou. Ano jsem vinen touhou žít. Ano a je mi to platny jak.. .
29.06.2021 09:41:03 | Protos1182
jsem se teď podívala na tvou tvorbu líp... jsem si myslela, že tady celou dobu píšeš vyznání své Ženě, a teď najednou jiné, tak mi to bylo líto... mi nemusíš nic vysvětlovat, nebo se obhajovat, to jsem nechtěla.
29.06.2021 09:56:04 | Sonnador
Víš, neovhajuji se, ale pokud lezis, dusis se, protoze ti otekl krk zevnitr, a podobny veci nemot polknour ani vlastni sliny a v tomhle sgvu se sam s krkem obalenym ledem, abych se neudusilodvezl do nemocnice, tak pak zacnes uvazovat trochu jinak
29.06.2021 10:06:36 | Protos1182