Opuštěný dům

Podvečer... červánky... voňavý vzduch,
z dáli sem doléhá z vesničky ruch.
Na konci louky, zmožený staletím,
stává se nezřídka úkrytem pro děti.

Opuštěn, vybydlen, stoletý dům,
snad jako vzpomínka na dělníků um.
Ten kdo jej postavil dávno je v pánu,
smutný je pohled na zchátralou bránu.

By vyprávěl, bavil by předlouhým příběhem,
jak léto jej žhavilo, v zimě byl pod sněhem.
Že lidé v něm bydleli mladí i staří,
však starý je, zatuchlý, zle se mu daří.

Veškerou krásu mu odnesl čas,
však o jedno rád by poprosil vás.
Nechte jej pokojně stát tu a bdít,
že každý si zaslouží na stáří klid.