Ve chvílích jako tyto
Pomáhají jen nádechy a výdechy
Vydolované z hlubin břicha
Abych se nezalkla žlučí
Která mi prýští žilami
Hledá místo kde by mohla vytrysknout
A zničit všechno co jí stojí v cestě
Když hudba zní jako umíráček
Zatínám nehty do kůže na předloktí
Abych se nezalkla vlastním žalem
Který živí žluč
Dotýkám se sama sebe
Abych se nepustila
Nevzdálila se
A neuvěřila hlavě
Která konstruuje situace a miliony scénářů se špatnými konci
Nechala jsem za sebou všechny věci
Které mě spojovaly s tebou
Aby mi ve svalech zůstal třes
Když někdo zmíní tvoje jméno
Jako připomínku nejhorších momentů
Kdy jsem byla s tebou
A přesto sama
Uzavřená v křeči
Neexistujících možností úniku