Sbírka: Vzdoromládí
Kolik je na nebe očí
upřených, že se všechno točí.
Po ulicích s kapsami na ruby
dýcháme výfukový plyn.
Vím žijem jak se dá
v rozkladu těla.
Chvěla se v tom okamžiku nejen chřípí,
i dlažba poskočila.
Milá krásná spanilá,
ty jsi zase pila, pila, pila.
Ne, vášeň není naděje.
Neděje se vůbec nic,
alespoň pro nás ne.
Den je uzamčený
do kouta
a z oblohy prší
čísi oči.
11.3.1986