Povídám si

Vítej bráško, už dlouho jsme spolu nemluvily.

Já, no ještě žiju, šak znáš to.

Někdy si taky myslím že mrtvý jsem už chvíli.

Ale zas tak snadno nevzdám to.

Popravdě štveš mě, že stále jsi stejný.

A já na rozdíl od tebe čím dál víc jen starší.

Vypadám už směšně, šedivý a kila přibívají.

Přestávám vnímat čas jak roky běží stále další.

Slíbil jsem ti "budu žít i za tebe" to ale nevěděl jsem.

Kam cesta mě zavede, osud nepřelstil jsem.

Dobře vím jak někdy se mi směješ.

Co provedl jsem si vždy odskáču.

Moderní je říkat vyhořel jsem.

Ale i tak nad sebou nepláču.

A co vlastně ty a Jana.

Jistě počkala si na tebe.

Někdy se i těším až budu s váma.

Ale nějak nechce se mi do nebe.

A příště až se zas uvidíme.

Chci po tobě pár informací.

Jak teplo je u vás v létě, zimně.

A zdá dostatek je tvrdých matrací.