Cíl... (ne však konec cesty)

Den už zbledl, slunce spadlo za domy,

dál však kráčím ulicemi – bezcílně,

a začíná už chladno být, jdu a nevím kam,

jako bych neměl kde snít, kol nic nevnímám,

snad přestanu někdy jen tak jít

a zastavím se, zašlápnu nedopalek do hlíny

a řeknu si: ,,Tak tady chci být.“

Tady snít, žít i zemřít...