Běžím, před sebou utíkám.
život je maraton,
jen nevím kudy kam.
Cesty se větví, málokdo zná cíl
Lepší se nemluvit,
a šetřit trochu sil.
Jen někdo pozná kolik zbývá sil.
Občas si zadáme třeba těžký cíl.
Stíny se na paty lepí
ostatní stojí jak slepí.
Na štěstí v cíli se těšíme,
poslední sílu si šetříme.
Na úsměv a třeba trochu citu
pro toho, kdo běžel vedle nás.
Ruku mu podáme,
cílem ho pronesem
Pokud už nezbylo mnoho mu sil.
Na světě budeme o chvilku dýl.
:o)
~~~~~~~ ☆ ~~~~~~~
Hezky jsi napsal.Optimistický závěr. Život jako běh s tím se ztotožňuji.
19.08.2021 06:28:57 | mkinka