stýská se mi po hřbitovech
po rozkvetlých zahradách
tam je ticho a klid
a rakev na márách
v ní nebožtík –
k věčnému spánku přichystán
tam sedával jsem při svíčkách
a když jsem vyšel z brány ven
do jiného světa vkročil jsem
jako bych se probudil
a opustil ten sen (ten krásný sen)
teď neklid zmítá mnou
i když světlo – bloudím tmou
stýská se mi po hřbitovech
po květinách v lesklých vázách
po ranních mlhách v uličkách
No já měl u hřbitova jen garáž a zahradu... Jinak jsem pohřbíval, delal obřady atd. Prostě havran... Nu a nevrátím se tam - já chci do přesýpacích hodin
22.08.2021 20:52:16 | Barbuch S. D.
...neboj, jednou se tam vrátíš...;-) promiň můj hřbitovní humor, celý život bydlí vedle hřbitova...ps: ale pěkná poetika.
22.08.2021 18:26:26 | Marten