Hřebeny

Na louce stojíš

vůni květů vnímáš.

Na hory v dálce

toužebně se díváš. 

 

Jdeš cestou necestou

již stoupáš štítem skal.

Hřebenu dosáhneš,

a koukáš kudy dál.

 

Vpravo, vlevo, vpřed 

hřebenů zdvíhá se celý svět.

Nádech, a jde se zase vpřed 

na krásnou louku zas pohledět. 

 

Že svaly bolí, dochází dech?

Ta louka stojí za každý vzdech.

Nádech, a zase o krok dál

ta louka horská, z nebe je dar.

 

Květiny voní, 

potok tu chladí 

A vzduch je čistý 

v duši je klid.

 

~☆~