Pro modré oči básničku mám.
Díky nim uvnitř nejsem tak sám.
Stalo se stalo, co mělo se stát,
uvnitř s tím přesto žít se má snad.
Že je to zvláštní toužit je hřát
pochopit pocit, tu touhu milovat.
Třeba jen sedět a prostě být
pochody touhy, uvnitř se pochopit.
Volnost a touha
co přát si jen víc.
Pro oči dýchat
z plných jen plic.
~♡~