Hlasitě připoutáš se
k mojí duši,
bez vyznání, bez slov
odejde a ruší.
Čekání trvá,
není tolik času,
když za dveřmi slyším,
kousky tvého hlasu.
Přesto zpívám o štěstí,
ty slyšíš jenom brek,
lítost a strach,
na zádech mne vlek.
A tehdy pochopil,
že není cesty zpátky,
musí tiše číst
a hledat mezi řádky.
Ve střípcích času
nalézat
..jen ta, která nás budou hřát. *ST :)
Moc hezky píšeš, vítám tě tady.
01.09.2021 19:30:08 | jenommarie