dívka u zdi

dívka k valu schová tvář
holý kámen prsty hladí
svoji touhu neprozradí
něžnost bývá velký lhář

když ulehne na polštář
zrádná jako klubko hadí
noc horečku neochladí
jen jí v duši uspí zář

zeď jak mrtvý breviář
vláčným tělem dívka svádí
nehne skálou její mládí
šípy vášně pálí žhář

kam ledová dívka dala oči
jako socha hlavu neotočí