TEORÉMA
TEORÉMA
TEORÉMA
bloudím bizarní krajinou
po opuštění hranic metropole
nejsem v těch vyprahlých kopcích sám
pár náhodných poutníků zpovzdálí také míjím
šlapeme nicméně po svých vlastních stezkách
když každý hledáme svůj zcela soukromý cíl
sdílíme sice spolu tentýž prostor
ne ale své různé osudy
stejné krajinné obrysy a reliéfy
nabývají privátně různých významů
zatímco stojím v údivu před obrovskými sochami neznámých osobností
vytesanými do nepřístupných skal
jiní je zdá se ani nevnímají
když meditují v pohroužení spíš do sebe sama
při zpáteční cestě narazím na nesmyslně osamělou konečnou metra
jež vypadá spíš jako zpustlý chlév kdesi na poušti
utrmácený jsem zdá se už smířen s tímhle prapodivným světem
jemu i sám sobě s tichou pokorou a beze zbytku
vše co už snad ani neumím pojmenovat
odpouštím
Praha, 9.9.2021
https://www.youtube.com/watch?v=OPz8XYSkMHY
Komentáře (16)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Tenhle náš uspěchaný svět. :) A mě ten tvůj sen připomněl hledání něčeho nového. Nakonec to nachází v úplně obyčejných věcí. Pěkný den ti přeji
10.09.2021 13:21:54 | Isla
Pasoliniho film jsem kdysi dávno shlédla a ,,něco" v jeho filmu Teoréma mě hodně oslovilo.Taktéž i Tvá dnešní báseň,ke které jsi vybral nádhernou melodii.
Velmi pěkný sen to musel být a pokud je v závěru odpuštění,znamená to jediné. Tvá Duše je v míru a Tvé tělíčko vstávalo určitě ráno plné energie a elánu .-)
Přeji klidný večer a ráda-velmi ráda jsem si přečetla i poslechla.
ST..
09.09.2021 22:04:45 | Jaruška
Ano, máš pravdu, Jaruško, v tom snu bylo cosi hodně úlevného a vstával jsem jako znovuzrozený, což se mi právě po ránu moc často jinak nestává... :-))
11.09.2021 15:18:32 | Amonasr
Utrmácený na kopcích
A zpustošená STanice metra
Tak velmi často krom té stanice prožívám také
09.09.2021 19:54:49 | kudlankaW
Není nad sny...působivě napsaný (a teď budu opakovat Tvá slova) tak jak to umíš jen Ty:-)
09.09.2021 11:55:33 | Nikita44
Tedy Ami, žasnu nad tvým skvělým a originálním zpracováním, a pak, když čtu, osamělá konečná jako zpustlý chlév kdesi na poušti, prolétl mi Pasolini se svou alegorickou Teoremou, kterou jako studentka jsem měla možnost vidět na plátně filmového klubu. Jsem ráda za tvé pojetí, kde je tvým závěrečným odpouštím, a nikoliv vykoupení z prázdnoty sebetrýzní, tak jak si to ještě matně vybavuju z onoho filmu, plného dekadence a prapodivností.
Napadá mě, a jak ses té noci vyspal? :-)
09.09.2021 11:31:05 | Vivien
Milá Viv, potěšilo mě, že sis to s Pasoliniho Teorémou také nějak spojila. Mě ten film kdysi hodně upoutal (rovněž coby ještě studenta ve filmovém klubu) a zadřel se mi pod kůži, a když jsem se ráno probudil, vznikla jakási asociace právě s tou závěrečnou scénou ve filmu, kdy starý nahý muž bloudí bezcílně v té neutěšené pusté a kopcovité krajině, snad po jakýchsi haldách, to už si přesně nepamatuju. Proto i ten název a hudební ilustrace, i když ta asociace je opravdu jen hodně volná. A když už se ptáš, je to z dnešní noci a vyspal jsem se skvěle, takříkajíc do růžova :-D Bylo to opravdu zvláštně uklidňující, nikoliv nějak rozhárané či nervózní… Tak snad se mi to povedlo trochu přenést i do vyznění té básně :-))
09.09.2021 12:01:07 | Amonasr