Viděla jsem sousoší
Viděla jsem sousoší
Žena a muž v rozkoši.
Neznám jméno sochaře.
Díval se mi do tváře.
A malý vodotrysk.
Umění umí samo žít.
Tak píši v malé básni.
Občas i autor zasní.
V tichosti zvážní
a rýsuje sochu
prostou bázní.
Na Vltavské.
Šla jsem tu mnohokrát
a neměla jsem čas,
se podívat.
Člověk běhá jako automat
a zapomíná, že to nejlepší
žije v nás.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Žijme zas, jitro je při nás
20.09.2021 08:52:34 | Dejvis
Tato báseň je psaná opravdu u sousoší. Sochy dělali manželé a mají silný příběh, který jsem se dozvěděla od kamarádky, když jsem šla na setkání Otevření. Ten příběh nechám na další báseň. Ale napovím. Při dělání této sochy oba mysleli na své děti, které jsou v nebi a to všechno, jak na ně myslí dali do své tvorby. Jedno z dětí zemřelo na leulkémii, druhé při tragické dopravní nehodě.
Ze sousoší dýchá majestátnost a vyšší moc. A dostala můj obdiv. A nejen socha.
Klekám obdivem.
20.09.2021 09:07:10 | mkinka
Na břehu jsem opodál ... !
JAko sOCHA ?
Osel ...
kOZEL ...
VŮL ...
Kůň ... pegas
(TO CO BYCH SI DAL)
STOJÍ JEŠTĚ O KUS DÁL a VÝŠ ... TY TO víš
10.09.2021 09:04:24 | Fialový metal
Jsem ráda, že jsem oslovila. Od kamarádky jsem se dozvěděla, že sousoší dělali dva manželé. Jejich osud je také velmi složitý. Ale to asi dám do další básně.
Prostě i sochy mají duši. Děkuji za zastavení u pocitů u sousoší, které mě nadchlo jako už dlouhou dobu nic předtím. Měla jsem pocit jako kdyby umělecké dílo mluvilo svým vlastním jazykem a pronikalo až do mých kostí a zpívalo a hřálo.
10.09.2021 09:32:40 | mkinka
jééé, krásný přemilá moje:*
10.09.2021 08:39:01 | Sonnador
Jsem ráda, že se Ti tato báseň líbí. Včera jsem měla sraz s kamarádkou a tak jsem si sedla vedle sochy a psala. Jsem ráda, že jsem oslovila. Ach, Praha má pořád své zákoutí.
10.09.2021 09:25:46 | mkinka
to ano, už jsem tam dlouho nebyla...
10.09.2021 09:47:53 | Sonnador