Z šatů ve skříni je cítit ohořelé dřevo
prosíš lidi co už dávno žijí na jiné adrese
a jména na zvoncích ti neprozradí jediné tajemství
ve vzduchu visí drobný sen o vypitém čaji
pod kůží zašitá tma je dědictví po mužích jako jsi ty
okna dokořán k nám volají vůni spadaných jablek
je to pravděpodobně znamení
jako vzpomínka
uložená hluboko mezi lidskými kořeny.
univerzitu, nesnáším přeťuky
15.09.2021 22:18:20 | Philogyny
Eliško, ty už víš. Já taky. V pátek jsem měla narozeniny. Chtěla jsem kameny z lomu. Místo toho měl pohřeb můj první manžel. Jeho dcera teď studuje druhou vysokou, Karlovu universitu. Má postižené ditě, tak aby ho mohla učit. Při obřadní řeči ji vynechali, jako by se ani nenarodila. Je podobou po něm. Je to život. no
15.09.2021 21:12:30 | Philogyny