Mysl svoje křidla má,
často někam odlétá.
Pozoruje,
trochu chrání.
Občas mysl tělu brání
vpřed jít, vstoupit bez vyzvání.
Ano pane, ano paní
Není ale volně k mání.
Od zámku kdo klíč ten má
taje mysli odmyká.
Já jsem ty a ty jsi já
Jsou věci, co neříká.
Polibek, u těla stojí
Slunce, září na pokoji
Mysl klidná, mělký dech
Myšlenky, doteky a vzdech.
~☆~