Matka Země

Má milá, přemilá
v duze roztomilá,
co si v ráji naději nosila.
Má jediná stálice.
Matko Země.
Miluji Tě více.
Tvé něžné líce.

Po Tobě šlapou mé nohy.
Bosé a radostné.
Nic nebolí.
Jsi matkou mojí.

Jsi živá planeta
a hladíš a Tvá
pomoc rozkvétá.

My, Tvoje poupata.
Děti Tvé krve.
Hledíš a přeješ si,
ať nás nic nezebe.

Dáváš nám na paletu
barvy podzimu.
I vše připravuješ na zimu.
V časoprostoru a ve víru.

Děkuji Ti za opatrování
i za nás slitování.
Občas není v nás cit pro Tebe,
Ty spíláš a bojíš se o sebe.
Jsi probuzená a námi hájená.
My také neumíme žít bez Tebe.
Milujeme Tě.
Naše modrá planeto.

I když neumíme říct
právě to a to.

Každým krokem
spojím se s Tebou,
bosou nohou.
Budu Tvou jeptiškou milou.

Jsi mi drahou
a láskou obydlenou
v touze i snech,
žiješ v nás
a dáváš nový dech.

Klečím za hříchy všech.
Tvá síla sálá
a život dává.

Ty náš ráj.
Všemocný měch.

Jediná, co víš,
že žít se má
tady a teď.

Měsíc Ti mává.
I jemu věčná sláva.
Vesmír se nedobývá,
tiše v nás žije
a slunce uklidňuje.
Zpívám bez patosů
radosti i strasti Tvoje.

Jsi matkou
a já smítko,
co Tě miluje.
A Tobě veršuje.
Aplaus můj na struny hraje.
Za všechny oceány Tvoje.
Lásku zaslouží si vše,
co žije.