Nad lesem skála se tyčí,
co zub z lesa vyčnívá.
Na vrchu jejím oheň plane,
do dálky někdo se podívá.
V údolím mlhou haleném
měsíc tam z mlhy vychází
Vyrůstá z chladivé mlhy.
o duši něčí se uchází.
Bělostná barva paprsků vlasů.
odolá nástrahám jiných i času.
Od ohně z skal tam v čase
Měsíce plát oheň bude zas.
K měsíci láska stálá je v čase
Duši svou má dostal mě dál
mou dostal dávno trvá to stále
ten oheň plane dál
~☆~
:0)
L-I