Kde

Kde jsem, kde se vznáším?

nevím, a tak život snáším.

V prostoru či mimo něj

pohledem mě třeba hřej.

 

To blázen,  co básní se vznáší 

tak poblíž Tebe se zasní.

Najednou zmizí šedý svět 

tak vedle mě nádherný květ. 

 

Je mi tak krásně vedle něj 

tak přízní svou mě kvítku hřej.

Jsem třeba blázen praštěnej

uznávám, klidně se světe směj.

 

I tak mi krásně je.

Že květ ten krásný znám.

Alespoň chvilku se pokochám

Tak nikdy nebudu pak sám.

 

Jsem vzpomínka.

Chci hřát.

Cele se dát 

Odevzdat.

 

~▪~

 

Blázen co touží