Les a dub

Ticho lesa, objetí tmy

dub zvrásněný staletými sny.

Na krajích listů rosa se sráží

Stojí tam, na staleté své stráži.

Mlha se zlesa vine

všechno je podivné, jakoby jiné.

Dub zahalen v chladivé mlze 

kořeny svými saje vláhu dál.

Je jiný a přesto stojí

Na louce v mlze stojí sám

Ticho, všechno spí

tak leskne se v kapkách rosy.

Je tam a přeci není

Je sám s kapkami rosy

Je, a bude dál.

☆

~☆~