ulice s bizarními domy
jako na Kramgasse v Bernu
krámek tam láká keramikou
malebnou i směšnou zároveň
anděl leží nad portálem
vysoké výlohy po stranách
jako křídla oltáře a dveře
vprostřed místo svatého obrazu
kalich ve tvaru lastury
rozlomí se pádem na podlahu
na půlky jak krovky
měl prý nedozírnou cenu
šumí z něj moře až ke stropu
kde visí anděl s tělem krokodýla
zubatou tlamou se usmívá
zahnutý ocas vytrčený dopředu
chci si ho vyfotit
však prastarý bůh jde vpřed
jako čas do mě narazí
neohlíží se na nic
Kronos na věži Zytglogge
měří minuty a věky na orloji
zvony zní Kramgasse
šedou a sevřenou do ledu
vyhlíží tak zimomřivě
pitoreskně jako hodinová věž
co byla vězením pro Pfaffendirnen
čili děvky kněžských
dvanáct harf zní v kostele
pro Nejsvětější Trojici
když na Bundesgasse číhají
dvě děvky jak krokodýli