Volby 21

Krajino v zlatém plášti,
odstíny barev krmíš mé oči.
Ač kolem svět plný je zášti,
do mě ten oheň nepřeskočí.

Jednou se vyjeví kdo lhal,
a kdo vážně svoje sliby vzal.
Však důvod chovat se jak zvíře,
proti mé morálce je i proti víře.

Krajino mnohokrát znásilněná,
bytostmi všech světových stran.
Kdo ví co přijde a jaká změna,
zda čekat cukr nebo příval ran.

Lidé jsou buňky z nichž se skládá,
země co je krmí i charakter stáda.
Pokora, slušnost a nechtít si jen brát,
je základem toho, co sám sobě mohu dát.

K jasnému cíli každý svou
cestou by chtěl si dále jít.
Vizi snad nikdo nemá zlou,
vždyť v tom přec musíme i žít.

Tak vzhůru k urnám s respektem,
a bez strachu před něčím rektem.
Vždyť každý chce se lépe mít,
a štěstí nepřinese se jen bít.