Tramvajová...

Vezu si s sebou
holubí pera,
záchvěvy
v rukávech pobledlého dechu.
Jsi pro mne důkaz mého neúspěchu.
(Dva přelétavé nápěvy.)
V závěsech šera,
tak jako včera

Propadnu.

Ztápěj si mne, pokud tě to baví,
zajdi ještě o kousíček dál,
(kams mne prve také zval)
V náruči nenávratu
(tak zvaně na truc)
opět a ještě jednou nepozdravím.

Já,
oběť svých Zapřisáhlých Demokratů,
v uslzeném slunovratu loučení.

Na milost a nemilost
jen tupě zírám.
Na zdar bílých stěn,
z nichž barvu stírám.
(dvoukorunou)
A dost!

Jen zlostí zdobím nakázanou nevinnost.
Snad pro radost.
Snad z upřímnosti.

Tak rozkazuj mi, Demokrate,
po prvé i po desáté
čaj o páté.

Já ti na něj kašlu.