Kostky

Cesta ta dlážděná

Z kostek žulových

Ve spárách tráva roste

v zimě se drží sníh.

 

Vine se protorem

skalami, loukou

Na větvích nad ní

pavouci se houpou.

 

Dláždění mizí

v náruči hlíny

Postupný předěl 

cíl, smysl je jiný 

 

Hlína a tráva

sem tam je strom.

Zbytečný v životě 

všechen je shon.

 

Vnímat

být

Cítit

žít.

 

~☆~