západ slunce

jsem ráda 

za tvá odpuštění

 

ničil bys sám sebe

kdybys srdci nedal

prostor

aby vyslovilo se

 

zraješ v čase

tak jak jde

 

ty to možná necítíš

někdy je dobré

nevědět

 

aby dál kráčelo se

 

zvedáme se a padáme

na hraně

bez možnosti

zachytit se

 

pro pád

bez uchopení

učíme se

 

balancujeme

v prostoru a čase

určujeme si omezující

hranice

 

na obzoru

zapadá slunce

do červánků

 

zahlédl jsi tu dálku?