On z nemanic
a ona z nemilova
on z jejích zřítelnic
a ona z jeho slova
a jeden ze druhého
a oba z větru polí
jsou času minulého
však v přítomnosti bolí
ona ze sargasova
přelévá moře dlaní
on křikem mlčí slova
vždyť slova jsou jen lhaní
on z nemanic
a ona z nemilova
on z jejích zřítelnic
a ona z jeho slova...
Žluťáku, pravdu díš, ale nějak si s tím nevím rady, oni se mají rádi, ale názvu láska jsem se chtěl vyhnout a pak už mi došlo. Napadá tě něco. Měj se a díky.
26.04.2024 05:52:29 | Matahaja
Moc pěkná, kamaráde!
Jenom ten název bych změnil, zaprvé si protiřečí a zadruhé je to snad ten nejpoužívanější název v poezii... hned po: Lásce:-)
25.04.2024 14:55:14 | Žluťák
Vždyť slova jsou jen lhaní... za mne určitě ne! moc mi Tvá báseňka líbí :-)
11.05.2023 13:07:20 | Helen Mum
Musela jsem si přečíst vícekrát
..aby mě ten kontext
..propojil ve správných.
Je to zajímavý
až chvílemi protiklady
..co se věčně přitahují:). *ST
19.11.2021 23:48:59 | jenommarie
Jenom Marie, díky za veškeré komentáře. Vím, že mé verše nejsou jen hladové a pokud se ti líbily, jsem poctěn. Děkuju a zdravím.
21.11.2021 11:36:32 | Matahaja
Rozhodně nasytí a DĚKUJI TI také milý Mahatajo, měj krásný nedělní den. :) M.
21.11.2021 11:41:09 | jenommarie
...co láska rozezněla...
Hezké čtení...
trochu opožděně
vítej mezi námi! :)
05.11.2021 23:06:05 | Emily Říhová
A plody jabloní již ani nevoní
Když i závan vánku jen a jen zabolí
30.10.2021 12:09:38 | Fialový metal