chodíš tichá
po špičkách
vypínáš se
jako odetta
věrná zůstáváš
šepotu bělostných
perutí
vítr rozechvěn vyzvání
vesmírný šelest
pohrává si
stříbrnou nití
tóny sládnou
na dychtivých rtech noci
baletka se uklání
její šat zlátne
nitku po nitce
rozlévá se
pro úsměv
pro pohlazení
pro tichý vzdech
dvou úst
prošla jsi kolem
po špičkách
bez povšimnutí
Tvá báseň Zdeni, dotýká se citlivosti ženy, jako struny.
Moudrost a zároveň lidskost.
03.11.2021 08:21:45 | Isla