Vyznání

Vyznání

Pár tvých něžných frází,

dnes mi tady schází.

Frází pár co utkvěly mi v duši,

nikdo z nás však netuší,

co bude dál.

 

Píšeš mi teď mezi řádky,

že život je až příliš krátký,

aby člověk zůstal sám

a já, já zmatek v duši mám,

samoty jsem se bál.

 

Fráze tvé jsou plné citu,

vpluly jak slunce do mého bytu,

opar samoty jak mlžný dým,

rozplynul se s úsměvem tvým,

už nejsem smutný král.

Autor Jdarks, 05.11.2021
Přečteno 179x
Tipy 9
Poslední tipující: Stanislav32, Jarunka, Emily Říhová, Iva Husárková, mkinka
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Své vyznání jsi protkal pěknými verši.Ráda jsem si přečetla.

29.12.2021 18:53:53 | Jarunka

líbí

Mikinko ani já neumím pohladit černobílé klapky klavíru, ba ani struny kytary na kterou mi padá prach. Proto ty něžné tóny přehrávám si v myšlenkách.

15.11.2021 00:26:32 | Jdarks

líbí

Mě se líbí vše číst a těším se na Tvé další. Máš dobré myšlenky, které plynou v dobrotě a to je prima. Přeji krásné ráno.

15.11.2021 07:01:34 | mkinka

líbí

Hezké.

05.11.2021 22:04:15 | mkinka

líbí

Děkuji to vždy když si pustím klavírní hudbu mě políbí paní múza.

05.11.2021 22:12:52 | Jdarks

líbí

Moje kamarádka ze základky hrála na klavír a já jí poslouchala. Bavilo mě to. Chtěla mě pak naučit alespoň nějaký tón, ale já raději hladila jejího pejska než její piano.Měla peginského pinče, bílého chlupáče a byl děsně prima.

14.11.2021 21:32:50 | mkinka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel