V kolébce a vrásčitý od smoly
kutám stříbro zvonem v hrdle
zeleň hltám okem rozmarýnovým
a běžím co světlo tmu mine
Sudička protřelá protokolem mrtvých
láme jas a chechot zní ze rtů
krájí tmu šavlí jak mračna svobodu
nic praská a duní v útrobách duchů
Dupeme po mraveništi ohniváků
sekery sviští a tnou do lan z konopí
prasklý skelet lbi na hrob kladu
a rozsudek zní - jen pár kapek mléka
Cyklóny buší do křídel světů
já zrozen z výpusti černých děr
laskám medovinu vyřčenou slovem
a mlčící moře vdechlo mi život
s díky...