Všichni jak slepí
po cestě dané kráčíme.
Okolí krásy své má
o nich tak nevíme.
Tak sejít z cesty
každý se bojí.
Umazat "nohy" své
hlínou, či v hnoji.
Za lesem, kol cesty
taky je svět.
Pohodlí cestičky
vyšlapat novou.
Krajnou kráčet tou
pro jiné snovou.
Ohýbat stébla trav
i bosou nohou.
Zajeté koleje
břicho hlína drhne.
Pěšinu prošlápnout
kde jiný prstem nehne.
~☆~
Pěšina, co čeká na objevení,
už dávno je ve tvém snění...
Tak na ty správné odbočky ;)
Krásný a pohodový den
23.11.2021 23:47:41 | Emily Říhová
Pěkné zamyšlení. Víš, já si kolikrát myslím, že se toho stále hodně musím učit od svých kočiček. Přijdou se lísat a mňoukat a v tom jednom to vlastně vždy znamená jedno. Oblast souznění. Tak krásný den v zóně předení.
16.11.2021 09:05:14 | mkinka
krásný*
připomnělo mi to oblíbené od R. L. Frosta
„Dvě cesty se dělily, já šel tou, kde jich šlo méně přede mnou - a pak bylo všechno jiné.“
16.11.2021 08:08:33 | Sonador
Pěkně barevné, rovnou filozofická kategorie.)
16.11.2021 07:59:43 | Constantine
Filosofie je fajn, ale... .
Čím víc se používá, tím míň se žije...
16.11.2021 08:01:32 | Protos1182
Nemusí to tak být, ale lidi lpí na spoustě věcí a je jedno, zda to je myšlení nebo materie.)
16.11.2021 08:03:13 | Constantine
a vůbec nejhorší je lpění na nelpění;):)
16.11.2021 08:09:02 | Sonador
Mmmmmmm...
16.11.2021 08:17:27 | Protos1182
To už je moc abstraktní.) ujíždět se dá na všem
16.11.2021 08:12:54 | Constantine