Podzimní vítr češe
už jenom starou přízi
protáh se dírou v střeše
a jenom úhor sklízí
a na obzoru znamení
v té vlahé hvězdné síti
Lotova žena zkamení
dál co se bude díti
že všechny proudy podzemní
se spojí do výstřiku
a člověk hrůzou oněmí
když narodil se v křiku
a víra, věčná poutnice
nahoru dolů z kopce
zase ji ženou z koutnice
a podříznou jak skopce...
Úžasné obrazy, ze závěru mrazí...
21.01.2024 02:24:46 | NigarKalfa
S pokorou čtu Tvé básně... jsou krásné, byť protkané jakýmsi smutkem či steskem... mnohokrát děkuji!
12.05.2023 16:17:39 | Helen Mum
Helen, nevím, co na to říct, snad jen díky za tvá slova, činíš mě šťastným.
13.05.2023 00:05:25 | Matahaja
Kdybych směl použít alespoň špetku vulgarity, napsal bych: "Ty vole, tenhle flák je kurevsky geniální." Takto musím napsat, že je toto dílo velice zdařilé...
02.01.2022 09:16:05 | Koala
Martine, tvá vtipná ocenění mě hřejou u srdce. Opravu provedu a zdravím tě ze svého venkovského sídla. Teď jsem polevila proto odpovídám tak pozdě.
11.01.2022 23:45:11 | Matahaja
Zase zajímavá, filozofická .)
20.11.2021 11:12:45 | Constantine