Karanténní

Třetí týden karantény, úsměv dávno spadl.

Trávil jsem dny na střeše, pochopitelně, prochladl.

Trávil jsem dny hraním, což skončilo jen hatespeech.

Tak omlouvám se sousedko, má psychika má na mále.

Je to další týden v karanténě, já už cítím se tak zoufale.

Odpusť prosím mojí akustice, že tě přes celou ulici vyrušila

Další týden karantény, celý dny už jenom proležím.

Potom další týden, že to skončí, já už nevěřím.

Nějaký starší, který jsem myslím ještě nesdílel.

Zase jsem se přistihl, v tý posteli umírám.

Ale proč? Já už se radši nezeptám.

Ještě malou chvíli zvládnu, pak ztratím svojí příčetnost.

Kolikrát za noc asi ještě vstanu? Takhle nemám budoucnost.

Nedokážu se vyspat, tak dospávám to ve vlaku.

Zase zdravím na konečný, výjimečně ne na depu.