Sbírka: Temný rytíř
Děláme stále stejné chyby
Ty a já
Jen já už to vím
A ty nic netušíš
Strašně jsem chtěla
Být jen tvá
A teď si hojím
Jizvu na duši
Děláme stále stejné chyby
Já a ty
Už je z nich hora
Plná korun trnových
Odcházíš zase
do své temnoty
A chceš být sám
V těch časech zlých
Děláme stále stejné chyby.
nejsme MY.
Byť duší jsme si blízko
Ne nutně milenci
Jen ze hry postavy
Na něž si obecenstvo písklo
Tak pojďme dělat nové chyby
Ty a já, my dva
Spolu se můžem dívat,
co osud nám zas chystá
Jak pýchou nemocní
Míjíme možná
Svůj klidný přístav
Žít v karmickém vztahu, práce na dlouhou trať... Jj:)
05.12.2021 08:28:23 | Malá mořská víla
Tak teď jsem se trochu vyděsila. Mohlo by to být ono a z toho tedy radost nemám... Děkuji
06.12.2021 18:59:41 | Lexi
Ani já ne 35let...jen prvních 25 jsem to neviděla... a kolik mi ještě zbývá...:?
11.12.2021 19:04:35 | Malá mořská víla
Vždy u těchto básní, vidím jen tenkou diletační spáru ke vkladu do "katastru" vlasníctví. Možná jen má hloupost, která však stojí, alespoň k zamyšlení. Od jednoho touha k posunu... kontra nevnímané partnerská obavy a existenční starost.
05.12.2021 00:03:15 | šerý
I tak to lze chápat. Ale tady nejde o vlastnictví. Pouze o pochopení vzájemného vztahu.
Děkuji za zastavení.
06.12.2021 18:58:31 | Lexi
Vyvíjí se ..a je fajn..nevzdat to společné **ST.
Pěkná báseň Lexi:)
04.12.2021 22:54:07 | jenommarie
Děkuji, nic se nemá vzdávat, dokud je naděje
06.12.2021 18:55:48 | Lexi
Pokud tam je naděje..určitě:);). Přeji hodně sil a nadhledu..ve společných ..ať se daří milá Lexi
06.12.2021 21:21:03 | jenommarie