**
Na okno dýchne nám
mrazivé ráno
bílého sněhu
je všude rozsypáno,
okenní tabulky
snad malíř maluje.
Povedlo se mi to,
...malíř se raduje.
Obloha modrá je
a slunce nad hlavou
sněhová královna
má duši toulavou,
na bílém obláčku
v tom modru pluje
tam kam se usměje
tam přituhuje.
Na vodní hladiny
jen lehce dýchne
a to si hastrman
v posteli kýchne,
pak slyší tam svrchu
„zdravíčko“
a to mu popřálo
do vody sluníčko.
Mrazivé ráno
poledne vystřídá
a ze střech sněhu
poskrovnu ubývá,
sněhová královna
jen ty,ty,pohrozí
tu vodu ze sněhu
si dechem zamrazí.
Rampouchy rostou
velký a malinký
a taky studí
ví všechny maminky.
Vždyť je to lízátko
povídá malý kluk.
Na něco jsem si vzpomněla
..pšt,ani muk..
~~~~~~~~