Kdybych se snažil,
mohlo ze mě něco být.
Tak unaven pitím denaturovaného lihu
uléhám a mléčném světle
vidím plačícího anděla.
Vyšli jsme spolu ven.
Zem byla ještě teplá
a čpěla střelným prachem.
Domy jsou okousány zlobou.
Pajýly stromů maj zurážené ruce.
Ulice jsou vyvráceny z kořenů.
Déšť, který padá, obsahuje částečky stroncia.
-----------------------
Na haldě rumu se anděl sklonil,
aby mi p odal cihlu a sazenici.
14.10.1986
No, přišel jsem si opět na své*
13.12.2021 22:22:49 | šerý
No tentokrát si nejsem jist, jestli to není o tom, že mám hluboce poděkovat věrnému čtenáři mých mladických pokusů. Já se rozhodl publikovat vše, co se aspoň trochu dá. Tohle ovšem nepovažuji za zvláště zdařilý opus... V každém případě děkuji za čtení.
14.12.2021 00:07:18 | Jan Kacíř
No s dovolením. Ponechám si svůj vkus i názor! Nejsem kritik ani znalec. Jsem jen čtenářem, který si vyhledá a s potěšením přečte dle svého vkusu. Když máš pocit, že je to slabé, tak to nepublikuj a já se nebudu cítit, jako podivín. Že si rád počtu zrovna u Tebe, je mi fuk - právo vkusu a volby. OK?
14.12.2021 02:25:18 | šerý
Já to nemyslel nijak špatně. Jen vyjadřuji své potěšení nad tím, že čteš a asi rád i mé slabší kusy. Asi jsem je publikovat neměl, ale dělám si tu takový archiv.
14.12.2021 08:47:39 | Jan Kacíř
Souhlasím s šerým, ani já bych to neoznačil za slabé a je podle mě dobře, že to publikuješ - je to totiž opravdové a to považuji v tvorbě za mnohem důležitější než formální vyumělkovanost. A mimochodem - konečným porotcem kvality textu je vždy každý jednotlivý čtenář, autorovi k tomu navíc schází potřebný nadhled. Ale na subjektivní názor mají samozřejmě výsostné právo oba... ;-)
15.12.2021 11:30:43 | Amonasr
Rámcově souhlasím. Jen si dovolím poznamenat, že po 25 letech snad nějaký lehčí odstup mám. V některých případech až takový, že si ani nepamatuji, že jsem kdysi něco takového napsal :-). Samozřejmě děkuji za čtení, protože to je opravdu to, co mě nejvíc těší.
15.12.2021 11:42:05 | Jan Kacíř