Kočka

Tiše se blíží, plíží se tmou,
oči jí svítí,
nikdy mě nenechá samotnou.

Její srst lesklá, jako noc temná,
nadýchaná jako mráček,
Její tlapka jemná,
ocásek stočený, jakoby byl háček.

Uvnitř silná, napohled něžná,
krásná a vznešená - je to snad kněžna?
Jestli vás nesnáší nebo má ráda,
velice často najevo dává.

Buď drápky vytasí za zvuku syčení,
nebo vás ovine v rytmu vrnění.
Každý se od ní odplaty dočká,
není jen někdo, je černá kočka.