Polibek v lázních

V továrně na hračky bez rzí a závad

v kovárně srŕdce, kde tě bůh učil milovat

milovat tak něžně ne majetnicky

když tepny šimraly jako říčky

a vroucí vody v pramenech

řežou tvé skráně pod vodou

a já čekal jak delfín na nádech

na polibek s kladnou odezvou

jak loutny ve tmě znějí

jak láska hledá, co je její

tak jako vlčák hlídá ovce

a já tápu jak kdysi při slohovce

Možná to zní pyšně, ale já jsem vnitřně spokojený s tím, jak tě mám rád

už nemusím se tvého odmítnutí bát