Čekám tě před svými něžnými branami
a vyfukuji cigaretová oblaka z včerejšího tabáku.
Tvá touha je tak křehká a dala by se krájet,
jako patka čerstvého nedělního chleba.
Všimla jsem si nekonečna v tvých blankytných očích
a několika slz mizících v usychajicích kalužích.
Tolik kolik je vůní v šatních skříních
tolikrát já se chci ztratit v myšlenkách jiných.