* * * 63)

Přehrával jsem si z Ortenových not
černou fantazii na kůrku chleba.
Stavíte divné děti
budovatelé sejfů a plechů
                            plných zlata.
Do ticha, do tmy zařezávám tóny
a ony skanou a plazí se ve spárách dlažby
Divné slavíte Vánoce
křižujíce nemluvňata.

Pod prsty mi vzňaly klávesy.

                2.11.1986