Bytí

Horizont událostí
chrastí jak zlomek kostí.
Květ v mrazu
čeká oblevu.
Já mňoukám do sněhu.
Text v projevu.
Zem tvrdá je
a možná
v jaru bude naděje.
Klíčky myšlenek
zapálí plamínek.
Doufám mrznu i blednu.
Časem z vrásek stárnu.

Portál pamětí
odejme prokletí
a máma nebude bez dětí.
Kéž zima přinese úlevu
a nebudu hledat
hvězdnou soustavu.

Najdu ráj na zemi,
kde odmítnutí
jsou v naději.
Vrbové proutí
se rozproudí.

Vyraší s požehnáním slunce.
A dobří holubi se vrátí ke své mamce.

Přání čechrám do ledu.
Jednou přečkám námrazu.
A budu mít lásku místo podrazu.

Obraz hoří v barvách,
duše skučí v larvách.
Nízké teploty mi nevadí.
Těším se až vlídné jaro pohladí.

Zima se přestrojí.
Rok nový bude svatyní.
Bytí je láska.
Není jen hraní.