Zlomené srdce,
na tisíc kousků rozbité,
dvě prázdné ruce,
v duši jizvy vyryté.
Prázdné ruce
a nikde tvůj stín,
rozbité srdce
v duši jen splín.
Dlaní teplo tvých,
tělo mé hledá,
utichl tvůj smích,
samota v srdci bodá.
V mysli vzpomínky,
navždy jsou vyryté,
na stole prstýnky,
dvě sklenky nalité.
Co zbývá mi než,
srdce plné bolestí,
milosrdná lež,
po noci něžností.
Opět tu teď sedím sám
v hlavě otázky se linou,
kde tě má lásko mám,
chci tebe a žádnou jinou.
Prý vše ukáže až čas,
dáli naší lásce šanci,
utichl tvůj něžný hlas,
i hudba hrající k tanci.