Na gauči, na klíně hlavu tu mít,
po ňadrech, po vlasech něžně je pohladit.
Do očí modrých, dlouze se koukat
na vlnách touhy zvolna se houpat.
Zastavit čas, touhy ten třas
vypustit touhy, co skryty jsou v nás.
O svých těch vím, dobře je znám
A touhy tvé snad i pak rozpoznám.
Nahá těla v kapkách potu
Ruce jako klubka hadů
V rytmu s tělem pracují
Touhy se z břehů rozlejí.
~☆~