* * * 76)

Na horizontu
patra a mandlí
a závitů šedé kůry
tak hluboká noc
tak černá a zimomřivá
že ulice lže
a propadá se skutečností
do bubnů udeřil
aniž poznal
zabil myšlenky
vprostřed bezobsažné cesty
slova poházená
s barevnými motýly
po tramvaji
páchnou tabákem
a štěstím
tak hluboká
a ztracená
černota jiskřícího slunce
a modrých jisker
v trolejích
a podokapy