Tam meze se nekladou
Pro mnohé je to záhadou.
Ňadra ta milá hladit tam smím
V noci i ve dne se potom "usmířím".
Prsty i daněmi záhyby zkoumat
v mysli té pomalu vlny tak vzdouvat.
Houpat je ve dlaních, na klíně Ji
Hřích zažít nádherný, proniknout k ní.
Zavřené oči cítit ten dech
ústy pak svými toulat se po ňadrech
Údery srdce cítit i na kůži
Co potom zažít to se prý nesluší.
¥