Ztracenka

Krok sem, krok tam,
Už dobře znám
To město potměšilé.

Náznakem večera,
Prokřehlou nocí,
Najednou je to tak zvláštně milé
Jaká nádhera
To pro ni se cítím provinile
Osamělá?

Levá, pravá, levá, levá, pravá
Snad zůstala jsem dokonce i hravá?
Tak trošku nesměle se svět točí
Kolem tvých poloslepých očí,
Tak se pokus tvářit
Vesele.

Uteču si někam do pryč
A docela cela.
A kdybych snad trošku slzela,
Řekněte mi, že bych neměla
A že zítra, za týden a za pár dní
Bude snad moudřejší večera.

Občas, jak dál, jak vstříc,
Jak čím dál víc se vleče čas,
Hrává se stínohra z večerní ulice
Také v nás.